Rozhovor s Michalem Kubasou na téma Taťkárium a Kubasův Mlýn

Chystáme další ročník Letního taťkária, které se uskuteční o prázdninách v srpnu. Před pár dny jsme se vyzpovídali našeho nové kuchaře Pepu Rabu. Dneska si popovídáme s naším starým známým hostitelem Michalem Kubasou, se změnou pro letošní rok. Ano, v nadpise jste neobjevili chybu, nebudeme na Kubasově chalupě, ale náš celý cirkus se přestěhuje na Kubasův Mlýn, který skýtá mnohem více prostoru.

Jan Prokopec (JP): Michale co umožní přesun z Kubasovy chalupy na Kubasův Mlýn?

Michal Kubasa (MK): Je to úplně jiný vesmír. Mlýn je areál v lůně přírody. Kus země sám pro sebe. V samostatném údolí. Žádní sousedé, žádná omezení. Chceš bubnovat do půlnoci nebo do rána? Můžeš. Chceš rozjet diskotéku na plný pecky nebo udělat fakt velký oheň? Můžeš. Nebo chceš úplný klid a neřešit, jestli někde nejede nějaké auto? Tady to máš. Jediná auta tam budou ta naše :-). Je tu spousta příjemného stínu od vzrostlých stromů a spousta vody na dovádění, ale i louky plné slunce. Neprobádaná zákoutí a lesy jsou hned teď a všude dokola. Kultivované zóny i dosud neobjevená divočina. Za mě prostě ráj.

Navíc do párty stanu nemusíš chodit přes celou louku, jako na chalupě. Tady je hned u budovy.

JP: Michale asi nejčastější otázka, jak je to s možností koupání na Kubasově mlýně?

MK: Před dvěma týdny jsme započali práce na zprovoznění stávajícího koupaliště o vodní ploše 1.000 m2 :-). 

(pro srovnání koupaliště na Sudislavi má 150 m2). Do půlky dubna zároveň na této vodní ploše vznikne nádherná terasa s molem, kde se dá ráno meditovat nebo cvičit a během dne se ve volných chvílích slunit nebo cokoli, co kdo rád.

Taky rekultivujeme i jeden z rybníčků. Možná ho nebudu napouštět a nechám jím jen protékat strouhu, aby si i ty nejmenší děti mohly stavět přehrady z kamínků a ostrůvky fantazie – to uvidíme – napouštění i vypouštění je jednoduché)  a na hranici areálu je nádherný potok. Řekl bych, že „možnosti tu jsou“, jak zpívá Načeva :-).

JP: Jak je to s možností ubytování (oproti Kubasově chalupě)?

MK: Na Mlýně je kapacita vyšší – 71 lůžek ve 22 pokojích. I zde jsou dva sály a v nich další matrace. Pokoje jsou s méně postelemi a oproti chalupě zděné, takže hlukový i prostorový komfort je zde lepší. Stanové městečko nabízí více stínu než na otevřené louce u chalupy.

Sociálky jsou na každém patře. V létě drží objekt příjemné klima.

JP: Změní se ceny proti loňskému roku?

MK: Ne. Rozhodl jsem se dát Taťkáriu a chlapům i dětem, které už roky na tuhle legendární akci jezdí (ale platí to i pro nově přihlášené – ti se prostě svezou :-)), dárek k uctění uplynulých 10 let Taťkária na chalupě a oslavě prvního roku na Mlýně. Letos tedy budou platit stejné ceny, jako vloni. Reálně je to tedy s ohledem na výši inflace nezanedbatelná sleva ;-).

Tahle myšlenka vznikla, když jsem se na podzim na Mlýně procházel a myslel na Taťkárium – představoval jsem si, jaké to bude objevovat to všechno nové – viděl jsem, jak ty děcka prolézají každé nové křoví a dělají si domečky a blbnou – a měl jsem z toho takovou radost (a teď vážně nekecám – já mám z toho radost), že jsem se chtěl a chci o tuhle moji radost podělit.

JP: Je ještě něco co by jsi chtěl účastníkům zmínit?

MK: Přiznám se, že hodně myslím na Teenagery a na to, jak se úžasně vloni projevili a řekli si o více councilu a kvalitního času pro ně. Oni to potřebují a my to taky potřebujeme. Oni jsou další generace a potřebují v tomhle životním období i svůj prostor. Ještě jsem o tom s vámi nemluvil, ale přichází mi obraz / vize postavit jim (společně s nimi) na Mlýně klubovnu – něco jednoduchého – nemusí to být hned bytelný srub – klidně jednoduchá chatka nebo altán. Konstrukce stlučená z prken? S tím, že by se to tvořilo na místě. Já bych zajistil dřevo. Někdo z chlapů (nebo více chlapů) by to zastřešil a vedl – společná tvorba s juniory, ze které vznikne něco konkrétního a užitného – pro ně.

Promiň, já se často nechám unést a nevím, zda by to zapadlo do vašeho organizačního schématu. Na ničem z toho nelpím. Uvidíme, zda to poroste. Občas prostě vidím věci, ale pak třeba trvá dlouho, než se to stane. Možná je to vidina, která se zhmotní třeba za rok nebo za pět let…

Každopádně už se těším, jak malej kluk 🙂

No a taky se těším na naši soukromou odpolední hospůdku se všema dobrotama, které bude zajišťovat Pepa Raba. Na to mi emotikony nestačí :-).

Přeji nám všem krásné jaro a na viděnou na Mlýně.

Michal Kubasa